Čas se stopoval, aby se mohly posoudit jednotlivé třídy. Žák, který si zkoušel být "nevidomý", pak ostatním prezentoval své pocity.
Dále jsme si v hodině řekli, co je vodné a stočné, ukázali si, že voda může být i zákeřná - promítli jsme si fotografie z loňských povodní v Novém Bydžově. Řekli jsme si nějaká přísloví o vodě a vysvětlili si je (např. Tichá voda břehy mele, Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne). Hodinu jsme zakončili pohádkově, lidmi z České republiky zvoleným nejkrásnějším večerníčkem všech dob - Krkonošskými pohádkami, konkrétně dílem Jak Trautenberk prodával vodu.
Mgr. Eva Skřivanová Forejtová